Nejdůležitější informace z tematického týdne s názvem Účetnictví pro podnikatele a e-shopy. Autorkou je Ivy Weissová, která nás tímto tématem ve facebookové skupině Seběvědomé e-shopy provedla.
PONDĚLÍ
HLAVNÍ NEBO VEDLEJŠÍ ČINNOST?
První den se budeme věnovat tématu, který většina podnikatelů řeší na začátku své cesty.
Podnikání na hlavní činnost je možné označit za podnikání na plný úvazek. Takový podnikatel má příjmy hlavně ze své živnosti, platí alespoň minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Oproti tomu podnikatel na vedlejší činnost bývá většinou k podnikání ještě zaměstnán, studuje, je v důchodu nebo na mateřské či rodičovské. Placení záloh na zdravotní a sociální pojištění se odvíjí od zisku, protože je pojištěn hlavně ze strany zaměstnavatele nebo státu.
Pohled na vedlejší činnost se liší z úhlu pohledu zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení, zkráceně ČSSZ.
Zdravotní pojišťovna
ZP Vás může považovat za podnikatele na vedlejší činnost kromě výše uvedených případů, i když celodenně pečujete o jedno dítě do 7 let nebo o dvě do 15 let. Dítě ve školce však nemůže být umístěno déle než 4 hodiny denně a školák nemůže chodit do družiny.
ČSSZ
Z pohledu ČSSZ se jedná o vedlejší činnost kromě výše uvedených případů, i když pečujete o osobu blízkou, žijící ve společné domácnosti, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (osoba je mladší 10 let), nebo ve stupni II, III nebo IV bez ohledu na věk a bydliště.
Mnohdy jsem v kontaktu se začínajícími podnikateli ještě před založením živnosti, kdy řešíme, jaký je jejich podnikatelský plán, jaká je vize, čeho chtějí dosáhnout a v jakém horizontu. Někdo má hned jasno, někdo spíše váhá a není si jistý, jestli ho živnost uživí. Je toto i váš případ? Stojíte na začátku vaší podnikatelské dráhy? Nemáte zatím ani podnikatelský plán? A hodila by se vám šablona pro jeho vytvoření a jeden konkrétní příklad? Tak zde si je můžete stáhnout.
Když jste začínali podnikat, měli jste jasno? Tvořili jste si podnikatelský plán nebo jste do podnikání skočili po hlavě? Jaké byly Vaše začátky?
Moje začátky: Narodila jsem se do podnikatelské rodiny, tudíž jsem si naopak nedokázala představit být zaměstnána. Dnes jsem 1 ze 3 v Triabelo a podnikání je mojí hlavní činností. Podnikala jsem již při studiu vysoké školy a rozhodně bych neměnila.
ÚTERÝ
ZÁLOHY NA ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Den druhý a hned jedno z nejoblíbenějších témat – odvody. Konkrétně na zdravotní a sociální pojištění.
Trocha té teorie na začátek. Výše Vašeho pojistného se odvíjí od zisku. Při hlavní činnosti se musí platit alespoň minimální výše pojistného. Výše minimálních záloh se odvíjí od průměrné mzdy.
Při vedlejší činnosti první rok podnikání, resp. do prvního podání přehledu o výši příjmů a výdajů, se zálohy neplatí. Poté se stanovuje doplatek a nové zálohy podle zisku.
Pokud hrubý zisk nepřekročí částku 85.058,- Kč (pro rok 2021), OSVČ si může zvolit, zda bude sociálně pojištěn = zálohy ani doplatek platit nebude. Není povinné platit zálohy na zdravotní pojištění, dochází k doplatku při podání přehledu.
KONEC TEORIE. TEĎ TA PRAXE.
Asi jste slyšeli o návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, který se týká zvýšení minimální mzdy na 18.000,- Kč hrubého. Došlo i k předložení návrhu nařízení týkající se např. minimálních záloh pojistného pro OSVČ na hlavní činnost.
Předpokládá se, že průměrná mzda v roce 2022 bude činit 38.911,- Kč. Z té vychází výpočty záloh.
JEŠTĚ NENÍ SCHVÁLENO, jedná se o návrh nařízení, ale dá se očekávat, že v tomto znění bude schváleno.
Minimální výše sociálního pojištění – hlavní činnost: z 2.588,- Kč na 2.841,- Kč.
Minimální výše zdravotního pojištění – hlavní činnost: z 2.393,- Kč na 2.627,- Kč.
Celkový minimální měsíční náklad bude činit: 5.468,- Kč
Minimální výše sociálního pojištění – vedlejší činnost: z 1.036,- Kč na 1.137,- Kč.
Opakuji, že zálohy na sociální pojištění jsou stanoveny až po podání prvního přehledu, pokud si OSVČ vybere být pojištěn nebo překročí limit hrubého zisku, viz výše.
Navýšení je citelnější než z roku 2019 na rok 2020, promítne se navýšení do Vašich cen? Plánuje někdo z Vás k novému roku přechod z vedlejší na hlavní činnost? Bude toto navýšení pro Vás hrát roli v rozhodování, kdy na hlavní činnost přejdete?
STŘEDA
PAUŠÁLNÍ DAŇ
Paušální daň? S čím ji máte spojenou? S méně papírováním? S obličejem paní ministryně?
Jaká je pointa paušální daně?
- Ulehčení administrativní zátěže.
- Žádné daňové přiznání.
- Žádné podávání přehledů na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
- Žádné kontroly
Podnikatel jen vykonává svou činnost a hlídá si, aby nepřesáhl milion korun a tím se stal plátcem DPH.
Každý měsíc odvádí jednu platbu, ve které se skrývá lehce navýšené sociální pojištění: 2.976,- Kč + minimální zdravotní pojištění: 2.393,- Kč + symbolická daň z příjmů: 100,- Kč = 5.469,- Kč (2021).
Pro rok 2022 se tato částku bude zvyšovat.
Sociální pojištění: 3.267,- Kč + zdravotní pojištění: 2.627,- Kč + symbolická daň: 100,- Kč
= 5.994,- Kč
Co musí OSVČ před vstupem do režimu splňovat?
- Být neplátcem DPH, status identifikované osoby tomu ale nebrání
- Nebýt zaměstnán, ale může mít příjmy daněné srážkou – nepodepíše „růžový papír“, z výdělku se jí strhne 15% daň a vymalováno
- Podniká na hlavní činnost
- Není společníkem v.o.s. ani k.s.
- Není v insolvenčním řízení
OSVČ může do režimu vstoupit do 10. dne v lednu pro dané nové zdaňovací období. Pokud je zahájena podnikatelská činnost během roku, je možné do režimu vstoupit dnem podání přihlášky k dani z příjmů fyzických osob.
POZOR na koncesované živnosti. Koncese je udělována, je možnost se proti udělení do 15 dní odvolat, proto finanční úřad může zpětně zkoumat, od kterého data vstupujete do režimu. Doporučuji režim hlásit ke dni otevření živnosti a následně koncesi dořešit až za pár dní po otevření živnosti. Finanční správa pak řeší skutečné zahájení živnosti a splnění lhůty.
Má to i svoji stinnou stránku.
- Neuplatníte bonusy na děti.
- Neuplatníte úroky z hypoték, darování krve, školkovné, slevu na manžela/lku, a další.
- Příjmy z nájmů a ostatní příjmy (investice, prodej movitých a nemovitých věcí před uběhnutím časového testu) nesmí za zdaňovací období přesáhnout 15 tis. Kč v součtu. Pokud přesahují, do režimu paušální daně vstoupit nemůžete.
- Banky stále nedořešily metodiku přístupu k OSVČ, kteří nebudou mít již za rok 2021 daňové přiznání – jak budou dokládat příjmy se stále neví.
Pro ověření, zda je režim pro Vás výhodný, slouží kalkulačka MFČR.
ČTVRTEK
PLÁTCE VS. NEPLÁTCE DPH
Být či nebýt, to je oč tu běží…
To je trochu na Shakespeara, ale s touto otázkou se setkávám pravidelně a snažím se s klienty rozklíčovat, co se jim vyplatí více.
Stát se plátcem DPH nebo zůstat neplátcem a vidět, jak se to podnikání rozvine?
Vše záleží na podnikatelském plánu a Vaší vizi.
Obvykle se klientů ptám na několik základních otázek:
- V jaké oblasti podnikáte?
- V jakém časovém horizontu byste mohli reálně přesáhnout milion korun?
- Na koho cílíte? Podnikatele (B2B)? Občani B2C? Jsou Vaši odběratelé/zákazníci/klienti spíše plátci nebo neplátci? A co dodavatelé? S kým budete spolupracovat? S plátci DPH?
- Budete přijímat nějaké služby nebo zboží ze zahraničí? Reklamní kredity pro Facebook nebo Google? Okna ze Slovenska?
U těchto otázek obvykle nekončíme, odpovědi na ně rozvíjí diskuzi, která pomůže podnikateli nalézt odpověď na to hlavní: „Být či nebýt?“… A případně pokud „být“, tak od kdy.
PLÁTCEM DPH ZE ZÁKONA
Identifikované osobě se věnovat nebudeme, Gábi tuto oblast krásně zpracovala v průvodci. Plátcem DPH se podnikatel stane za zákona přesáhnutím milion korun v 12 měsících po sobě jdoucích z příjmů z podnikání (§7 daňového přiznání). Nepočítají se do toho příjmy ze zaměstnání, nájmů, kapitálové příjmy nebo třeba hodnota umístněného věcného břemene na nemovitosti.
Zjednodušeně: Vezmou se Vaše příjmy podle měsíců a sčítáte 12 měsíců za sebou. K nulování nedochází k 31.12. nebo 1.1., jak se občas mezi lidmi říká. Konec účetního období na to nemá vliv.
Pokud se stanete plátcem DPH překročením milionu, musíte se přihlásit k DPH svému správci daně a předložit své faktury za 12 měsíců zpět. Stáváte se pak plátcem DPH od 1. dne následujícího měsíce od přihlášení. Překročíte milion korun k 31.3., plátcem DPH budete od 1.5. Jeden měsíc jste stále neplátcem DPH.
Občas se stane, že plátcem DPH se stane podnikatel zpětně. Finanční správa zjistí, že milion překročil dříve nebo podnikatel sám zjistí, že překročil milion. To je pak složitější situace, při které doporučuji využít služby účetní. Rekonstrukce přiznání k DPH a kontrolního hlášení několik měsíců (i let) zpětně není zrovna příjemná záležitost.
PLÁTCEM DPH DOBROVOLNĚ
Při hovoru H s klientem může dojít k zjištění, že plátcem DPH by bylo lepší se stát před překročením milionu korun. Může to být např. kvůli spolupráci s dodavateli a odběrateli, kteří jsou plátci DPH. Důvody bývají různé.
Žádat o DPH dobrovolně je složitější, ale rozhodně ne nemožné, jak na některých podnikatelských fórech se můžete dočíst. Vše stojí na dobrém podnikatelském plánu a předložených důkazech správci daně. Plátcem DPH se pak podnikatel může stát do měsíce, ale i do pár dní. Můj osobní rekord bylo, že klientova žádost byla vyřízena do jednoho dne. Správce daně neměl co vytknout, tak rozhodnutí o DPH bylo vydáno následující den.
Podnikatel obdrží rozhodnutí o registraci k DPH a stává se plátcem od následujícího dne po přijetí rozhodnutí. Př. Rozhodnutí přijde do datové schránky 25.5. a od 26.5. je OSVČ plátcem DPH.
JAKÉ POVINNOSTI MÁ MIMO JINÉ PLÁTCE DPH?
- Vystavuje své faktury dle zákona o DPH – vybírá pro stát DPH
- Podává správci daně kontrolní hlášení, přiznání k DPH a případně souhrnné hlášení ve stanovených termínech
- Odvádí v případě nutnosti platby vybrané DPH
- Vede záznamní povinnost
JAKÉ JSOU TERMÍNY?
Plátce DPH se po registraci stává povinně měsíčním plátcem DPH.
To znamená, že je plátcem např. od 1.5.2021. První hlášení a přiznání podává k 25.6.2021. Pokud mu vyjde nutnost odvodu DPH, platí okamžitě. Pokud mu vyjde vrácení DPH, tzn. že DPH zaplatil svým dodavatelům více než vybral od zákazníků, tak správce daně má 30 kalendářních dní na vrácení přeplatku na registrovaný účet OSVČ, a to do 25.7.2021.
Měsíčním plátcem je pak OSVČ 12 měsíců od data registrace k DPH, v tomto případě do 1.5.2022. Poté je nutné, aby dokončil jako měsíční plátce účetní období. Až s přiznáním k DPH za období prosinec 2022 (podávané k 25.1.2023) je možné si vybrat, jestli podnikatel pokračuje jako měsíční plátce nebo mění období na čtvrtletí. Na rozdíl od právnické osoby může podávat OSVČ i kontrolní hlášení čtvrtletně.
Z výše uvedeného vyplývá, že neplátce DPH má jasně jednodušší život. Přese vše doporučuji na agendu spojenou s DPH se spojit s účetní, ušetří Vám to mnoho času a peníze nejen za krém proti vráskám.
Pokládali jste si někdy otázku: „Být či nebýt plátcem DPH?“ Byli jste schopni si na ni odpovědět?
PÁTEK
VÝDAJOVÝ PAUŠÁL NEBO SKUTEČNÉ VÝDAJE?
Dnešním tématem jsou režimy, kterými můžete přistupovat ke svým příjmům a výdajům v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Budeme řešit čistě příjmy z podnikatelské činnost (§7).
VÝDAJOVÝ PAUŠÁL
Nepleťte si prosím s paušální daní, to je něco jiného.
Výdajový paušál je nejjednodušší způsob vyčíslení výdajů vycházející z výše příjmů. Procento výdajů se odvíjí od okruhu podnikání, ze kterého příjmy plynou.
- 80% paušál mohou uplatnit zemědělci nebo řemeslníci (ti, kteří mají řemeslnou živnost, NE přípravné a dokončovací stavební práce). Ať si truhlář vydělá kolik chce, na výdajích dostane maximálně 1.600.000 tis. Kč.
- 60% paušál mohou uplatnit všichni, kteří mají živnosti z oblasti volných, vázaných a koncesovaných. Opět jsou výdaje zastropovány, podnikatel na výdajích dostane max. 1.200.000,- Kč.
- 40% paušál je určený pro podnikání bez živnosti. Ano, čtete dobře, bez živnosti. Jsou to např. umělci, autoři, svobodní zemědělci, daňoví poradci, advokáti, exekutoři (ti, co podnikají na základě zvláštních předpisů, kde je nutná zvláštní zkouška). Na výdajích podnikatel dostane max. 800.000,- Kč. Už jen z logiky věci se více vyplatí podnikat se živností alespoň na 60% paušál.
- 30% paušál je určený příjmy z pronájmu nebo z nájmu majetku v obchodním majetku. Nejvýše podnikatel dostane výdaje ve výši 600.000,- Kč.
Tyto výdaje procentem jsou de facto fiktivní výdaje. Odvíjí se z příjmů a Vaší živnosti. Proto je to nejjednodušší způsob, finanční správa může kontrolovat jen součet příjmů a také zvolení správných procent.
SKUTEČNÉ VÝDAJE
Oproti tomu stojí skutečné výdaje. Ty, které opravdu se svým podnikáním máte.
Nákup softwaru, režijní materiál, mzdy, služby, nafta, internet, telefon… Je toho tolik!
Tyto výdaje je možné zpracovat daňovou evidencí – tedy podle úhrad příjmů a výdajů dojde k časovému zařazení a zavedení do deníku.
Oproti tomu stojí účetnictví. Berou se příjmy a výdaje dle jejich časového zařazení – datum vystavení dokladu. Ne datum úhrady. Tady přichází řada na „má-dáti-dal“ a účtovou osnovu.
Doporučení: Když si nejste jisti, podnikáte první rok, nevíte, jaká je cykličnost Vašeho podnikání, jste ve fázi pozorování, doporučuji pak schovávat skutečné výdaje i za předpokladu, že můžete ve finále použít výdajový paušál. Máte však možnost výběru, co je pro Vás výhodnější.
Co když podnikám s více obory podnikání? Pletu košíky, a ještě k tomu dělám truhlářské práce?
Pak je možné použít výdajový paušál v různých sazbách – košíky 60% a truhlařina 80%. Je ale zakázáno kombinovat pro jednu živnost skutečné a pro druhou paušální. Buď výdajový paušál pro všechny nebo skutečné výdaje pro všechny.
SOBOTA
DPP, DPČ NEBO HPP?
Dnes se podíváme na zaměstnanecké poměry. Postupem času se dostane podnikatel do stavu, že má tolik práce, že si může dovolit nebo je to přímo nutné pro něj a vytváří pracovní místa. Budeme se zaměřovat na tři nejrozšířenější typy zaměstnaneckých poměrů, se kterými se můžete setkat.
DPP NEBOLI DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE
U malých a středních podnikatelů se jedná o nejrozšířenější zaměstnanecký poměr. Existuje pár základních bodů o DPP:
- Je sjednána vždy na dobu určitou.
- Počet odpracovaných hodin nesmí přesáhnout 300 hodin za kalendářní rok.
- Z výdělku do 10 tis. Kč není nutné odvádět zdravotní a sociální pojištění. Daň je nutné srážet jen v případě, že zaměstnanec uplatňuje slevu na poplatníka.
Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je sepsána DPP a je předloženo k podpisu prohlášení poplatníka z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti alias růžový papír. Pokud prohlášení poplatníka není zaměstnancem podepsáno, musí se strhávat 15% srážková daň, kterou zaměstnavatel odvádí správci daně. Prohlášení poplatníka může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele pro dané období.
DPČ NEBOLI DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI
DPČ je také čím dál častěji vyhledávanou formou pracovního poměru zvláště kvůli tomu, že díky uzavřené DPČ si může uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce dovolit si přivydělat a zároveň mu nehrozí „vypsání“ z evidence, jak tomu je u DPP.
Jaké jsou náležitosti DPČ:
- Rozsah prací obvykle bývá větší než u DPP, jedná se až o poloviční pracovní úvazek (20 hod./týdně).
- Sjednává se na dobu určitou i neurčitou.
- Z DPČ neplyne nárok na dovolenou.
- Aby se z příjmu odvádělo zdravotní a sociální pojištění, mzda musí přesáhnout 3500,- Kč hrubého měsíčně.
- Oproti DPP je změna, že i když zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, bude se mu strhávat 15% zálohová daň (jiná daň z mezd!) v případě výdělku vyššího než 3.499,- Kč. Může uplatnit slevy a daňová zvýhodnění.
HLAVNÍ PRACOVNÍ POMĚR
Oproti DPP a DPČ, kdy náplň práce zaměstnance byla spíše nárazová nebo ne tolik časově náročná, hlavní pracovní poměr sepsaný na základě pracovní smlouvy dělá ze zaměstnance plnohodnotného člena podniku, který má svá práva a povinnost, totéž má i zaměstnavatel.
Jsem si jistá, že mnoho z Vás pracovní smlouvu již někdy uzavíralo – ať už z pozice zaměstnance, tak zaměstnavatele.
Mezi základní náležitosti patří:
- Pracovní smlouva je sepisována písemně a je podepsána nejpozději v den nástupu.
- Smlouvu je možné sepsat na dobu určitou a neurčitou.
- Zaměstnanec má nárok na dovolenou, při plném úvazku se jedná o 160 hodin ročně.
- Minimální mzda je 15.200,- Kč hrubého (2021), ale zaručená mzda se odvíjí od náplně práce!
- Týdenní úvazek je 40 hodin.
- Může být sjednána zkušební lhůta.
- Ze mzdy je odváděno zdravotní a sociální pojištění a zálohová daň.
Mzdová agenda je legislativně i procesně náročná, z toho důvodu zvláště na pracovní poměry založené na pracovní smlouvě doporučuji využít služby mzdové účetní. Ta by Vám měla garantovat zpracování agendy dle aktuálních právních předpisů, abyste předešli nemalým problémům s úřady.
Aktuálně se nejvíce mezi drobnými podnikateli rozmáhá spolupráce „na fakturu“. Účetní se ve většině případů řeší outsourcingem, ale poslední dobou je trend i na administrativní práce si sjednávat tzv. virtuální asistentku nebo eshopy využívají fulfillment. Čím dál více se rozšiřují služby dodávané externě.
NEDĚLE
KDYŽ PŘIJDE KONTROLA…
Když se řekne kontrola, pro mnohé podnikatele je to synonymem strašáku a v následující asociaci přichází i slovo „pokuty“. Tak to ale být nemusí! Já na kontroly koukám jako na vítané mechanismy, během kterých když není nalezena chyba, kontroly dál jsou již minimální.
Z jakých úřadů se můžete setkat s kontrolou?
- Živnostenský úřad – kontroluje náležitosti dokladů, které vystavujete ke svým příjmům, označení provozovny, zda na činnost, kterou vykonáváte, máte oprávnění
- Česká obchodní inspekce (ČOI) – kontroluje dodržení garantované jakosti zboží nebo výrobků (nevztahuje se na potraviny), použití standardizovaných měřidel, technických norem, zda jsou výrobky označeny povinnými údaji, zda jsou nezávadné a bezpečné. Pozor: ČOI během covidu zintenzivnila online kontroly. Ze své pravomoci mohou kontrolovat eshopy, zda je na nich uvedeno vše potřebné a protokoly o kontrole zasílají rovnou do datové schránky provozovatele eshopu nebo poštou do vlastních rukou.
- Česká inspekce práce – kontroluje dodržování pracovněprávních předpisů, BOZP, dodržování fondu pracovní doby, nelegální zaměstnávání cizinců v ČR, kontroluje, zda dochází k rovnému zacházení, a nikoliv k diskriminaci.
- Finanční správa – můžete se setkat daňovou kontrolou, kdy jsou kontrolovány různé sektorové daně. Plátci DPH se nejčastěji setkají s kontrolou evidence DPH, kontrolního hlášení a souhrnného hlášení.
- Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny – každé dva roku dochází ke kontrole odvodů zdravotního a sociálního pojištění z mezd (pokud jste zaměstnavatel).
Jaké kontroly Vás mohou potkat?
Záleží na tom, jestli se jedná o kontrolu na provozovně – kontaktní, osobní, nebo vzdálenou.
Při vzdálené kontrole obvykle dojde k obeslání kontrolovaného subjektu oznámením o zahájení kontroly, ve kterém je vypsáno, co vše a do kdy je nutné předložit ke kontrole. Toto je nejčastější postup u kontroly mezd ze strany ČSSZ a zdravotních pojišťoven nebo finanční správy. Kontrola je zakončena protokolem.
Přepadová kontrola Vás může potkat ze strany ČOI nebo Oblastní inspekce práce. Můžete se setkat i s kontrolou celní správy. Nikdy však nesmí být kontrola doprovázena řadou novinářů, jak se tomu stalo před pár měsíci pod taktovkou Ministerstva práce a sociálních věcí.
Může dojít i k ohlášené kontrole na provozovně ze strany živnostenského úřadu, ale obvykle je stanovený přesný datum a čas dopředu.
Jak se chovat při osobní kontrole?
- Kontrolující by se Vám měl vždy prokázat služebním průkazem.
- Během kontroly by měly být účastni jen osoby aktivní v řízení, nikdo jiný.
- BOZP platí i pro úředníky, je nutné je upozornit na rizika pohybu po pracovišti a případně je vyzvat, ať do určitých míst nechodí kvůli např. nevhodné obuvi.
- Můžete si pořídit zvukový i filmový záznam kontroly, který ale bude sloužit jen pro účely kontroly. Žádné sdílení na sociálních sítích.
- Kontrolující si může odnést doklady, trvejte ale vždy na potvrzení převzetí dokumentů. V případě, že potvrzení nedostanete, vzneste námitky do protokolu. Pro takové případy je dobré mít svědky nebo pořizovat záznam. Můj tip: Navrhněte zaslání dokumentů elektronicky datovou schránkou nebo vytvořte kopie, nedoporučuji předávat originály.
- Kontrolující se může bavit i s Vašimi zaměstnanci do protokolu, nebraňte tomu.
- Ve výjimečných případech může dojít k uzavření Vaší provozovny, ale Vy se můžete bránit námitkami. K uzavření musí být pádné důvody.
- Nezapomeňte požádat o protokol.
Jaké má povinnosti kontrolující kromě výše uvedených?
- Chovat se slušně.
- Poskytnout přiměřené poučení.
- Neprotahovat kontrolu, vyřešit vše co nejrychleji.
- Postupovat v souladu se zákony a legislativními předpisy – např. zveřejnit fotografie z kontroly je možné jen s Vašim souhlasem.
- Respektovat Vaše práva a zájmy – mezi tyto práva patří i právo na stížnost nebo namítat podjatost (např. v případě, kdy se z kontrolujícím osobně znáte).
Jaké jsou Vaše povinnosti?
Hlavně být součinný a předložit doklady potřebné pro kontrolu. Obvykle kontrola v případě znatelné vstřícnosti z Vaší strany je vstřícná i z té své.
Kontrol se nemusíte bát, většina úředníků je velmi lidských a zároveň profesionálních, tudíž kontrola dopadne dobře.
Při kontrole můžete být zastupováni, klientům tuto službu nabízím, protože jim to ušetří čas a nervy.
BONUS
DOBROVOLNÉ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ
Hodně OSVČ o dobrovolném nemocenském pojištění neví, nebo jej neřeší, nebo se spoléhají jen na svoji soukromou pojišťovnu, u které mnohdy mají i pojištění při nemoci.
Platba sociálního pojištění, které OSVČ na hlavní činnost musí povinně hradit, nepokrývá v sobě i nemocenské pojištění, tak jak tomu je u zaměstnání. Pojištění je čistě důchodové.
Jak již bylo zmíněno, je dobrovolné. Když přestanete platit zálohy, pojištění končí a pokud chcete opět zahájit pojištění, musíte se opětovně přihlásit formulářem České správy sociálního pojištění. ČSSZ je taktéž plátcem dávek.
Pokud jste nemocensky pojištěni, máte kromě nemocenské nárok na peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou nebo dlouhodobé ošetřovné, pokud splníte podmínky. Týká se Vás i ochranná lhůta, nikoliv ochranná doba – pozor, dva různé pojmy.
Ochranná lhůta je např. u nemocenské 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. V této lhůtě máte nárok požádat o nemocenskou i přes to, že pojištění zaniklo, a dávka Vám bude přiznána.
Mimochodem, ochranná lhůta se vztahuje i na zaměstnanecké poměry, tudíž ještě 7 dní po ukončení pracovního poměru můžete požádat o nemocenskou a bude Vám vypočítána z úhrnu od zaměstnavatele.
Minimální měsíční pojistné je stanoveno na 147,- Kč (2021).
V případě nemoci je pak OSVČ vyplácen následujícím způsobem (výpočet simulován na minimálním pojistném):
- 1. – 14. den nemoci – 0,- Kč / den
- 15. – 30. den nemoci – 125,- Kč / den (60% denního vyměřovacího základu)
- 31. – 60. den nemoci – 138,- Kč / den (66% denního vyměřovacího základu)
- 61. – 380. den nemoci – 150,- Kč / den (72% denního vyměřovacího základu)
Když tedy OSVČ bude nemocný nad 61 dní celý měsíc, bude mu vyplaceno: 4.500,- Kč / 30 dní.
Maximální měsíční pojistné je stanoveno na 2.978,- Kč (2021). Víc se OSVČ pojistit nemůže.
Výplata by pak při maximálním pojištění vypadala takto:
- 1. – 14. den nemoci – 0,- Kč / den
- 15. – 30. den nemoci – 1.170,- Kč / den (60% denního vyměřovacího základu)
- 31. – 60. den nemoci – 1.278,- Kč / den (66% denního vyměřovacího základu)
- 61. – 380. den nemoci – 1.404,- Kč / den (72% denního vyměřovacího základu)
Minimální měsíční pojistné pro rok 2022 je stanoveno na 147,- Kč, nemělo by se navyšovat.
Zálohy na zdravotní a sociální pojištění při nemoci nemusí být hrazeny, ale musí to být předem oznámeno úřadům s podloženou neschopností. Hlavně zdravotní pojišťovna to potřebuje vědět, ČSSZ to má v evidenci díky neschopence. Lze to učinit i zpětně při podání přehledu. Podmínka je také, že OSVČ musí marodit celý měsíc, jinak platí zálohy.
Jaké jsou podmínky nároku na nemocenskou kromě přihlášení a platby záloh?
- Být alespoň 3 měsíce před nemocí pojištěn nemocensky.
- OSVČ v nemoci nevykonává činnost.
- Nemoc trvá déle než 14 dní.
BONUS 2
Expanze na Slovensko z pohledu účetní
Pokud uvažujete o expanzi svého eshopu do zahraničí, přidáváme odkaz na webinář na téma Expanze na Slovensko z pohledu účetní, který ale lze aplikovat na jakýkoliv členský stát EU.